IFS

Funkce IFS je taková více pokročilá KDYŽ. Jde o to že místo jedné podmínky umí postupně projít více podmínek

Kdybychom řekli že KDYŽ je IF v programování, tak funkce IFS je IFELSE

Má obrovský počet argumentů, lze testovat až 127 podmínek, vždy jsou ale povinné 2, těmi jsou LOGICKÁ_PODMÍNKA_1 a ANO_1

LOGICKÁ_PODMÍNKA_1 je naše podmínka 1, ANO_1 je pokud je podmínka správně

Na rozdíl od funkce KDYŽ zde nepíšeme NE, píšeme zde další podmínku pokud neplatí první podmínka. Tu nazveme LOGICKÁ_PODMÍNKA_2. POZOR. Funkce IFS musí vždy mít splněnou jednu podmínku, jinak skončí chybou!

Zápis tedy vypadá nějak takto "=IFS([LOGICKÁ_PODMÍNKA_1];[ANO_1];[LOGICKÁ_PODMÍNKA_2];[ANO_2];.....)

Dejme si příklad. V buňce a1 máme číslo 1. Pomocí funkce IFS si řekneme jestli se jedná o stovky, desítky, jednotky, desetiny či setiny. Takový zápis by vypadal takto:

=IFS(a1>100;"STOVKY";a1>10;"DESÍTKY";a1>0;"JEDNOTKY";a1>0.1;"DESETINY";a1>0,01;"SETINY")

Takovýto zápis by nám vrátil že se jedná o jednotky, a to i přesto že číslo 1 splnuje více pravidel

To je způsobeno tím, že funkce IFS provádí kontroly podmínek postupně takže je důležité je zapsat ve správném pořadí